Ještě jednou Tajemství
Tajemství Daniela Landy jsem sice viděl již před vánoci, ale zvhledem k tomu, že jde o stále hrané představení, tak jsem se rozhodl příspěvek o něm zařadit ještě jednou, ono to neuškodí. Konkrétně ono i po tom více jak čtvrtroce má cosi do sebe. Pravdou je, že i když si ho pouštím znovu, tak si nelze nevšimnout že místy autor vykrádá sám sebe, a opět (stejně jako když jsem ho viděl) přemýšlení jestli vlatně hned první písnička je plagiát sebe sama, nebo jestli tím že jde o melodii dušičky vlastně již sama o sobě říká o co vlastně jde. Ale rozhodně jsou tam minimálně dvě melodie které mě opravdu uchvátily. Za prvé: Pozor milé dámy na hry s tarokami, která je krásně melodická a s velmi jímavým textem a jako druhá píseň mrtví už nic nepoví, slyšet text: Má to už za sebou, chudák bobo leží na marách je opravdu zážitek. I po více jak 3 měsících mohu jen vřele doporučit.
0 Comments:
Post a Comment
<< Home